﻿
&names=date,name,shortName|
*,"3. peruť, Royal Air Force","3. peruť RAF"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"3. peruť byla původně založena v dubnu 1911 jako 2. (letecká) rota Leteckého praporu Královských ženistů. Byla první jednotkou svého druhu používající létající stroje těžší než vzduch namísto balónů. Krátce po založení Royal Flying Corps v dubnu 1912 byla 2. (letecká) rota začleněna mezi jeho tři zakládající perutě a stala se 3. perutí.
Následující dva roky létala 3. peruť na různých typech letounů při výcviku. Po vypuknutí první světové války odletěla se svými nejvýkonnějšími stroji do Francie jako součást Britského expedičního sboru, kde se první tři roky války věnovala především průzkumu. V září 1917 se z ní stala stíhací jednotka vybavená Camely a zbytek války strávila stíhacími a bitevními úkoly. V únoru 1919 byla zredukována na kádr a koncem října rozpuštěna.
V dubnu 1920 byla 3. peruť obnovena v Indii se stíhačkami Snipe, ale 30. září 1921 byla znovu rozpuštěna. Hned následující den však vznikla znovu přejmenováním mobilního roje 205. perutě. Plnila úkoly spolupráce s námořnictvem až do dubna 1923, kdy byla rozdělena na roje č. 421 a 422, které se staly samostatnými jednotkami. 3. peruť byla znovu obnovena v dubnu 1924 a během více než následujících čtrnácti let létala na typech Snipe, Woodcock, Gamecock, Bulldog a Gladiator. V říjnu 1935 byla během habešské krize se svými Bulldogy vyslána do Súdánu.
V březnu 1938 začala peruť přecházet na Hurricany, ale krátce nato se musela vrátit ke Gladiatorům, zatímco bylo její domovské letiště Kenley rozšiřováno pro provoz jednoplošných stíhaček. Opětovné přezbrojení na Hurricany proběhlo v květnu 1939 a právě s nimi byla peruť v květnu 1940 vyslána do Francie ke krytí Britského expedičního sboru. Po pouhých deseti dnech však utrpěla ztráty odpovídající celému tabulkovému počtu létajících strojů a byla nucena ustoupit do Británie, protože Němci rychle obsadili řadu letišť RAF v severní Francii.
3. peruť byla odeslána do severního Skotska k doplnění a až do dubna 1941 tam zůstala při obraně Scapa Flow. Určitou dobu plnila noční stíhací úkoly a bez úspěchu létala ve spolupráci s letouny Turbinlite. První Typhoony obdržela v únoru 1943 a v červnu zahájila útoky na lodní dopravu a pozemní cíle ve Francii a zemích Beneluxu. V tomto období podnikala také některé noční narušovací mise.
V březnu 1944 se 3. peruť stala jednou z prvních jednotek přezbrojených na Tempesty, které zpočátku používala proti německým střelám V-1 útočícím na Británii. V září, po obsazení odpalovacích stanovišť V-1, se přesunula na evropský kontinent a po zbytek války létala v rámci 2. taktického letectva ozbrojené průzkumné lety. Když Luftwaffe 1. ledna 1945 v rámci operace Bodenplatte zaútočila na letiště Volkel, byla zde peruť dislokována. V odvetě si 3. peruť nárokovala pět německých letadel jako zničených nebo poškozených.
Po skončení války v Evropě zůstala 3. peruť v Německu jako součást Britského okupačního letectva. V roce 1948 nakonec přešla na proudové stíhačky a v Německu zůstala až do svého rozpuštění v červnu 1957."